- Saké si nikdy nenalévám sám, ale počkám, až mi druhý nalije
- Když mi někdo nalévá saké, pohárek uchopím do obou dlaní a jdu nalévajícímu vstříc
- Nedotýkám se lahví sklenice či kalíšku
- První přípitek se zvoláním „kanpai!“ je velmi důležitý
Japonsko je země nasáklá tradicí a zvyky
Saké etiketa je téma, které mě nejenom baví, ale navíc se hodí i pro praktický život. Japonsko je země nasáklá tradicemi a prostoupená společenskými normami, které se točí hlavně kolem vyjádřování respektu k druhým. Často nás může stresovat představa, že se v určité situaci zachováme nesprávně nebo dokonce nedej bože někoho urazíme. O to snadněji to jde v zemi, kde není slušné smrkat ani do kapesníku nebo si povídat ve vlaku.
Před několika lety jsme s partnerkou navštívili vyhlášenou restauraci, která se nachází ve staré samurajské čtvrti v Kjótu. Jednalo se o velmi malý podnik, který je vyhlášený skvělým suši. Měli tam dohromady asi 6 míst na baru, za kterým připravoval jídlo suši šef, a dále už jen dva menší stoly. Jídlo bylo výborné, ale atmosféra byla velmi formální a my se nemohli zcela uvolnit. V jedné chvíli nám přinesli na stůl nádobu s tekutinou a my nevěděli, k čemu je určená. Jestli k pití, k opláchnutí hůlek nebo rukou, či k něčemu zcela jinému. Tak jsme se jí raději ani nedotýkali. Přiznám se, že doteď si nejsme jistí, ale máme určitou teorii.
Co se týká stolování a alkoholu, tak v některých zemích bývá zvykem, ťuknout si s první sklenicí, jinde si ťukají s každou a někde se jeden nenapije, dokud ho druhý nevyzve. Jaká je saké etiketa v Japonsku? Pomineme formální události jako jsou například svatby a podíváme se na situace, které vás mohou potkat v každodenním životě.
Saké si nikdy nenalévám sám
Asi nejdůležitějším pravidlem je, že saké si nikdo nenalévá sám. Vždy vyčkáváme, až nám někdo nalije. Stejně tak je slušné nalít spolustolujícím, pokud mají prázdný pohár. V případě, že mám dopito a chtěl bych doplnit, tak se toho hlasitě nedožaduji, ale chopím se lahve a začnu nalévat lidem kolem. Nebude trvat dlouho, než někdo z nich zkontroluje i obsah mé sklenice a s radostí mi ji doplní po okraj. Pokud již nemám zájem pokračovat v konzumaci alkoholu, nechám si sklenici z 80% – 90% plnou. To bude signálem pro ostatní, že není potřeba dolévat.
Jedná se o velmi praktický zvyk, který poslouží k prolomení ledů mezi lidmi, co si nejsou příliš blízcí. Představte si, že jste na firemní večeři a kolegy u stolu moc neznáte. Než je všechny obejdete a nalijete jim, tak jste právě dostali možnost se s každým seznámit a zapříst hovor. Obdobně, když sedíte u stolu s vysoce postaveným šéfem, se kterým se běžně v práci nepotkáváte, tak vám možnost nalít mu saké dává příležitost zahájit hovor a představit se.
Nenechávám se pouze pasivně obsluhovat
Ve chvíli, kdy mi někdo nalévá saké, tak se neopírám s rukama založenýma na prsou a nenechávám se pouze pasivně obsluhovat, nýbrž uchopím pohárek (ideálně oběmi dlaněmi) a natáhnu se, abych se jakoby v půli cesty setkal s nalévajícím.
Pokud mi bylo nalito, tak pohárek ihned nepokládám, ale krátce saké ocením. Můžu si čichnout, jemně smočit rty či usrknout, a potom teprve kalíšek položím. Opět tím dávám najevo, že pouze pasivně nepřijímám.
láhev držím oběma rukama a nedotýkám se hrdlem sklenice
Pro nalévajícího platí, že láhev drží oběma rukama a při nalévání se nedotýká hrdlem lahve pohárku nebo sklenice. Jednak z hygienických důvodů a jednak také proto, že lidé či restaurace mnohdy prezentují velmi drahé nádobí a mohli bychom jim ho poškrábat či uštípnout. Nedivte se, když vás v nóbl restauraci číšník požádá, abyste si sundali prsten. Může to být proto, že vám podává saké do guinomi, které vyrobil hrnčířský mistr, který patří mezi živoucí kulturní dědictví v Japonsku. Více o guinomi a dalších typech sklenic na saké se můžete dočíst v tomto příspěvku.
Kanpai!
První přípitek je velmi důležitý. Zajistí, že jsou všichni naladěni na stejnou notu a položí kvalitní základy pro wa (společenskou harmonii). Je důležité, aby si všichni připíjeli stejným nápojem. Není slušné poručit si pivo, když si všichni budou připíjet se saké. V klidu vyčkám, až budou mít všichni zúčastnění nalito a po společném výkřiku „kanpai!“ se napiju. Pokud někdo pronáší k přípitku i slavnostní řeč, je slušné během proslovu držet nádobu se saké v lehce zdvižené ruce a napít se až po skončení proslovu a pronesení „kanpai!„.
Jak se s postupujícím večerem a zvyšující intoxikací povolují kravaty a na košilích přibývá skvrn od tuku, tak se uvolňují i společenská pravidla a správná saké etiketa pomalu ale jistě ustupuje do pozadí.