OCHUTNÁVKA SAKÉ SANUKI CLOUDY A OLIVE JUNMAI GINJO OD KAWATSURU SHUZO

Už jsem delší dobu nepsal o žádném saké, proto se dnes podíváme rovnou na dvě lahvinky od Kawatsuru Shuzo: Sanuki Cloudy a Olive Junmai Ginjo. Olive Junmai Ginjo s přehledem řadím do mého top 10. Sanuki Cloudy je díky nízkému obsahu alkoholu zase velmi pitelné.

Sanuki

Kawatsuru Shuzo bychom našli v nejmenší japonské prefektuře, Kagawa. V minulosti tato oblast nesla název Sanuki a toto historické jméno stojí jako přívlastek u mnoha produktů, které odsud pocházejí (např. Sanuki udon, Sanuki olivy, Sanuki saké). Kagawa rozhodně nepatří mezi proslulé saké regiony jako jsou například Hjógo, Kjóto nebo Niigata. Nachází se zde pouze šest výrobců saké. Asi nejznámějším artiklem jsou místní nudle Sanuki udon. Některé prameny uvádějí, že již v 18. století bylo v Sanuki množství obchodů s lahodnými nudlemi.

Kawatsuru Shuzo

Majiteli Kawatsuro Shuzo je klan Kawahitů. Našli byste mezi nimi nejen talentované kuramoto a toji, ale třeba i Miss Universe Japan 1994. Rodinný podnik původně začínal jako obchod s aizome, což je tradiční japonská batika, kterou se barví například látka na kimona, prostírání, závěsy nad dveře nebo na zástěry pro kurabito. Modré barvivo se získává fermentací listů indiga ve vodě. V roce 1891 se pátý majitel z rodu Kawahito rozhodl, že vedle batikování zkusí ještě i výrobu saké (vždyť se jedná také o kvašení) a přesunuli se do města Kanonji, které leží při řece Saita. Zakladateli se tenkrát zdál prorocký sen, ve kterém vznešený jeřáb (tsuru) usedl na hladinu řeky (kawa), a jméno Kawatsuru bylo na světě.

Krátký film představující Kawatsuru Shuzo. Video od Kagawa Prefecture Sake Brewery Association.
jednoduchost a regionalita

Současný šéf, Yuichiro Kawahito, se zasadil o zásadní proměnu produktové řady Kawatsuru Shuzo a udělal ze sakagury moderní firmu s ambiciózním, mladým a dobře naladěným týmem. Yuichirovým motem je „jednoduchost a regionalita“. Zhruba 80% veškeré rýže, kterou používají, je vypěstována v Kagawě. Kawatsuru Shuzo dokonce pěstuje vlastní Yamadu Nishiki na třech polích, které obdělávají sami zaměstnanci. Tato rýže každoročně vydá na jednu káď prémiového saké, které pojmenovali „Srdce a duše“. Kawahitův cíl je do 10 let používat pouze lokálně vypěstovanou rýži. Kawatsuru Shuzo čerpá vodu ze dvou vrtů a jedná se o podzemní vodu, která stéká z hor Sanuki do řeky Saita.

Kawatsuru Shuzo se pyšní mnoha zlatými medailemi z Národních saké soutěží. Vzorky všech jejich oceněných saké mají pečlivě uskladněny v bombovém úkrytu, který se nachází pod sakagurou. Některé z nich zrají již více než 50 let. Yuichiro Kawahito se je zatím otevřít nechystá, rozhodnutí nechá na svých dcerách.

Hlavní budova Kawatsuru Shuzo. Fotografie od Kagawa Prefecture Sake Brewery Association.

Kawahito pevně věří, že saké patří k jídelnímu stolu a jeho produkty jsou tak zamýšleny. Sanuki Cloudy se hodí jako doprovod k místní specialitě honetsuki-dori (kořeněným kuřecím stehýnkům), Olive Jumnai Ginjo zase ke špagetám. Poněkud netradiční Aburi Iriko Sake (saké se sušenými malými sardinkami) se prodává navíc i s balením těchto sardinek.

SANUKI Kuraudi (CLOUDY)

Kategorie: honjozo, typ: nigorizake (kalné), odrůda rýže: rýže z prefektury Kagawa, stupeň omletí rýže: 70%, SMV: -7 (sladké), kyselost: 5 (vysoká), obsah alkoholu: 6%.

Toto saké, na které je potřeba třikrát více koji než je běžné, se stalo v Japonsku tak populárním, že Kawatsuru Shuzo muselo zainvestovat do nové automatické výrobní linky na koji. Jak říká název, máme před sebou kalné saké (nigorizake), které bylo filtrováno přes hrubší filtr, aby v něm zůstaly částice rýže. Nápoj si tak udržel krémovou struktůru. Jedná se o honjozo, tedy saké, do kterého bylo během výroby přidáno malé množství čistého alkoholu. Přesto je obsah alkoholu nízký, a sice jen 6%.

Kalné nigorizake Sanuki Cloudy je díky nízkému obsahu alkoholu velmi pitelné. Fotografie od Misaké.

Vůně je středně intenzivní. Můžeme ucítit ovocné tóny jako jsou zelená jablka a citrusy, také jogurt. Pocit v ústech je sametový a struktura smetanová. Chuť je výrazně sladkokyselá a podobně jako ve vůni můžeme i zde rozpoznat náznaky zelených jablek a jogurtu. Pokud jste někdy pili Yakult, tak toto saké chutná skoro stejně. Díky nízkému obsahu alkoholu nápoj v krku nepálí a celou láhev vypijete na posezení.

Nigorizake je filtrováno přes hrubší filtr, aby částice nezfermentované rýže zůstaly v saké. Fotografie od Misaké.

Díky jogurtové textuře se skvěle hodí ke kořenitějším a chuťově výraznějším jídlům, jako jsou grilovaná masa, pikantní kuřecí křidýlka či stehýnka. Sanuki Cloudy nechutná špatně ani s ledem.

sanuki olive

Kategorie: junmai ginjo, typ: namazake (nepasterizované), odrůda rýže: Ooseto, stupeň omletí rýže: 55%, SMV: -5, kyselost: 2, kvasinky: K018 posbírané z olivovníků, obsah alkoholu: 14%.

Olive Junmai Ginjo se vyrábí pomocí kvasinek sesbíraných z kagawských olivovníků. Fotografie od Misaké.

V roce 2020 Kagawská asociace výrobců saké spolu s Výzkumnou laboratoří fermentovaných potravin uskutečnily společný experiment, během něhož se vědcům podařilo izolovat kvasinky z olivovníků, které jsou charakteristické pro prefekturu Kagawa. Kawatsuru Shuzo se stal jedním ze čtyř výrobců, kteří se mohli podílet na tomto „olivovém“ projektu. Kawahito se rozhodl, že udělá saké, které by se bude hodit k jeho oblíbenému pokrmu, špagetám aglio olio e peperoncino. Vzniklo tak fenomenální Kawatsuru Olive Junmai Ginjo. Toto saké je chvalozpěv na region Sanuki. Rýže, kterou v Kawatsuru Shuzo použili, je rodilá kagawská odrůda Ooseto. Kvasinky pocházejí z místních olivovníků a dostaly jméno K018.

Jedná se o nepasterizované (nama) junmai ginjo. Saké je čiré a téměř bez barvy. Aroma je výrazné a připomíná vůni květin. Chuť je svěží, čerstvá, lehce minerální. Osvěžující dojem umocňuje perlivost nepasterizovaného namazake. Výraznější sladkost je vyvážena decentní kyselinkou a zakončena pálivostí alkoholu. Dochuť je kratší a snad jako jediná jakoby v pozadí nesla náznaky oliv.

STYLY SAKÉ

  • Namazake by mělo být vždy skladováno v lednici
  • Saké je obyčejně filtrováno a pasterizováno dvakrát
  • Saké zraje zpravidla 6 měsíců
Různé druhy saké vyrovnané v policích
Lahve saké, fotografie od Julien Miclo

Dnešní příspěvek volně navazuje na předchozí, kde jsem popsal základní kategorie saké. Nyní představím styly saké, které se vyskytují napříč všemi jakostními kategoriemi a bývají (ne nutně) uvedeny na etiketě.

Nefiltrované saké

Po vykvašení a lisování je saké obyčejně filtrováno dvakrát. Jednak se tím vyčistí chuť a vůně od nežádoucích složek a jednak se tím saké zbaví původní nažloutlé barvy. Muroka znamená nefiltrované saké. Jelikož ale saké musí být dle zákona filtrováno, tak muroka znamená, že tak nebylo učiněno pomocí aktivního uhlíku. Takové saké si ponechá více původní barvy, vůně bohatší a divočejší chuť.

Nepasterizované saké

Namazake je nepasterizované saké, doslova „čerstvé“ či „syrové“. Pasterizace ukončí veškeré mikrobiální a enzymatické reakce, které v saké probíhaly, a saké se stane stabilnějším. Většinou se provádí dvakrát, jednou před zráním a podruhé před lahvováním. Pokud dojde k vynechání jedné či obou pasterizací, jedná se o namazake. Existují tři typy: bez první pasterizace (nama-chozo-shu), bez druhé (nama-zume-shu) a bez obou (nama-nama nebo hon-nama). Namazake by mělo být skladováno v lednici a je potřeba ho vypít nejlépe do půl roku od data lahvování, protože enzymatické procesy stále probíhají a kvalita saké se rychle mění. Výroba saké znala proces pasterizace nejméně 200 let před tím, než se Louis Pasteur vůbec narodil. Namazake je trochu jako mladé víno: drzé a nezkrocené. Jednotlivé chutě jsou akcelerované a ostře spolu kontrastují. Vůně je také daleko živější a intenzivnější.

Neředěné saké

V úplně prvním příspěvku mého blogu jsem uvedl, že saké dokáže vykvasit až na 20%, což je nejvyšší hodnota mezi kvašenými nápoji, a potom se ředí vodou na zhruba 15%. Genshu v překladu znamená „původní alkohol“ a jedná se o saké, které nebylo po lisování ředěno vodou a má tedy takový obsah alkoholu, s jakým vykvasilo. Genshu mívá často kolem 20%, ale můžeme najít genshu s obsahem alkoholu 15%, protože šikovný toji nastavil parametry kvašení tak, aby mu výsledné saké vykvasilo právě na 15% bez potřeby ředění. Genshu bývají méně uhlazená a říznější. Někdy kvůli vyššímu obsahu alkoholu mohou trochu pálit v krku.

Muroka nama genshu

Muroka nama genshu je trojkombinací výše uvedených. Tento typ saké se stal v posledních letech velmi populární. Jedná se o nefiltrované (muroka), nepasterizované (nama) a neředěné (genshu) saké. Velmi zjednodušeně by se dalo říct, že to je saké, které bylo po lisování rovnou lahvováno. Muroka nama genshu bývá velmi džusovité, živé a hravé, vyznačuje se ovocnou a kořenitou vůní, vyšší viskozitou, kyselinkou a obsahem cukru.

Zralé saké
Zralé saké patrř mezi minoritní druhy saké
Kenryu od Kenbishi zraje déle než 5 let, fotografie od Misaké

Saké narozdíl od vína nezná koncept zrání a když jde do distribuce, tak chutná přesně tak, jak toji chtěl, aby bylo konzumováno. Pokud ho necháte další 2 roky sedět ve sklepě, tak už bude mít jinou chuť než vrchní sládek mínil. Nutno podotknout, že mezi saké nadšenci se v poslední době objevuje trend v domácím dozrávání saké. Děje se tak hlavně s nepasterizovanými namazake, kde pokračující enzymatické reakce a znatelně mění charakter saké. 95% všeho saké zraje v sakaguře v tanku 3 – 12 měsíců, nejčastěji 6. Důvodem je, aby si saké sedlo, uhladila se a zakulatila chuť. Koshu je saké, které zraje minimálně 3 roky. Jedná se o velmi okrajový typ saké, protože jenom několika málo výrobcům stojí zdlouhavá a náročná výroba za to, aby dělali saké pro tak minoritní trh. Koshu se vyznačují žlutou, jantarovou až hnědou barvou, silným aroma, vyšší viskozitou, plnou chutí a bohužel hlavně vysokou cenou. Mívají zemité, oříškové, karamelové a rozinkové chutě. Někdy mohou mít nádech sójové omáčky nebo připomínají čínskou chuang-ťiou.

Šumivé saké

Šumivé saké bylo vynalezeno v roce 1939 ve Spojených Státech Amerických, konkrétně v Honolulu na Havaji. V Japonsku zaznamenalo úspěch až v roce 1998 v podobě Sparkling Saké Suzune od Ichinokury. Je podobně jako koshu okrajovým produktem. Zpravidla mívá nižší obsah alkoholu (3 – 8%), výjimečně lze najít i silnější. Existují tři způsoby, jak udělat v saké bublinky. Podobně jako u vína lze jednoduše přidat oxid uhličitý do pasterizovaného saké nebo nechat saké druhotně fermentovat v tanku či v lahvi. Posledním způsobem je smíchat a zalahvovat dva druhy saké, jedno pasterizované a druhé nepasterizované namazake, které dále fermentuje.

Kalné saké

Nigorizake je často nesprávně překládáno jako nefiltrované saké, nicméně správný překlad by měl být „kalné saké“. Původně bylo všechno saké muroka junmai nigori, protože v dobách dávno minulých se nikdo nezaobíral filtrováním saké. Dnes, aby mohlo být nigorizake označeno jako saké, tak musí být nějakým způsobem filtrované. Zpravidla stačí použít hrubější filtry, kterými proklouzne i část nezfermentovaných kousků rýže. Některá nigorizake, jsou hustá tak, že se z nich najíte, jiná jsou jen mírně zbarvená do bíla jako mléko. Nigorizake je kalné a má vysokou hustotu. Je syté, sametové a rýžové. Je to připomínka dávných časů.

Sladké saké
Nigorizake patrř mezi minoritní druhy saké
Nigorizake od Hanagaki, fotografie od Misaké

Kijo-shu se vyrábí tak, že část vody, která se do kvasící rýžové směsi – moromi přidává, je nahrazena již hotovým saké. Kijo-shu připomíná dezertní saké a vyznačuje se vyšším obsahem cukru a výraznou chutí. Jenom zlomek výrobců má ve svém portfoliu kijo-shu.

Červené saké

Červené saké lze vyrobit čtyřmi způsoby. Lze použít červenou rýži, která dá saké červenou barvu. Nepatří sice mezi odrůdy saka-mai, zato je považována za nejstarší druh rýže a svou charakteristickou barvu má díky obsahu tříslovin. Druhý způsob se praktikuje v prefektuře Kumamoto, kde do saké přidávají dřevený popel, který je zásaditý, pomáhá saké stabilizovat a zároveň mu dodá červenou barvu. Akazake, jak se toto červené saké z Kumamoto nazývá, bylo dlouhou dobu jediným druhem alkoholu, který šlo v této prefektuře vyrábět a konzumovat. V dnešní době se používá téměř výhradně k vaření. V prefektuře Niigata je zas několik výrobců, kteří při výrobě koji přimíchají i trochu červené plísně. Takto vzniklé saké se nazývá Akaizake a má načervenalou barvu. Poslední možností je použití druhu kvasinek, které během kvašení produkují červené barvivo.

Taruzake
Taruzake patrř mezi minoritní druhy saké
Junmai taruzake od Kiku-masamune, fotografie od Misaké

Taruzake je saké, které nějakou dobu zrálo v cedrových soudkách a nasálo dřevité aroma a chuť. V minulosti se během výroby a transportu saké běžně používaly dřevěné nádoby, takže všechno saké bylo cítit po dřevě. Dnes se z praktických a hygienických důvodů používají smaltované nádoby a transportuje se ve skle, nicméně několik výrobců taruzake stále nabízí. Mohu doporučit junmai taruzake od Kiku-masamune, které je rozšířené i mimo Japonsko, není drahé a chutná skvěle, obzvlášť pokud máte rádi barrique vína.

Ostatní okrajové styly saké

Zenkoji je saké, které se vyrábí ze 100% koji namísto obvyklých 20 – 25%. Je pro něj charakteristická výrazná chuť, hloubka, vrstevnatost a nazlátlá barva. Doslova z něj tryská umami, kterou přinášejí aminokyseliny v koji, a proto musí být vyvážena vyšším obsahem cukru.

A nakonec zde máme kome-kome-shu. Jedná se o saké, které se nevyrábí z rýže, ale z rýžového extraktu. Má nižší obsah alkoholu, více cukru a vyšší kyselinku. Jeho klasifikace jako saké je poněkud sporná, nicméně pro úplnost cítím potřebu ho zde uvést.