OCHUTNÁVKA SAKÉ KUROMATSU KENBISHI

Pro první letošní ochutnávku jsem si vybral legendární Kuromatsu od Kenbishi Shuzo. Kenbishi je druhý nejstarší výrobce saké na světě. A patrně mu patří i nejstarší dosud používané logo v Japonsku. Bylo založeno roku 1505 a po více než 500 let produkuje prvotřídní saké.

Suché saké z Nady

Kenbishi Shuzo bychom našli v prefektuře Hyogo v oblasti Nada. Zde je největší koncentrace výrobců saké na světě a pochází odsud neuvěřitelná třetina veškerého saké, které se v Japonsku vyrobí. Stejně jako všechny místní sakagury používá Kenbishi pro své saké proslulý pramen Miyamizu. Saké z Nady je obecně sušší, méně aromatické a hrubší.

Během posledních pěti set let si Kenbishi vedlo velmi dobře. Dnes vyrábí saké ve čtyřech sakagurách a disponuje lahvovací linkou, která chrlí 300 lahví za minutu. V Kenbishi si zakládají na tom, že chuť saké zůstává autentickou a že Kuromatsu, které si koupíte dnes, chutná stejně jako Kuromatsu vyrobené před padesáti lety. Až vám za deset let někdo nalije skleničku saké, Vy se napijete a řeknete si: no jo, staré dobré Kuromatsu.

Tradiční chuť má přednost před pokrokem

Toho v Kenbishi Shuzo dosahují dvěma způsoby. Jednak mají v týmu mistra míchače, který z tanků vykvašených ve všech čtyřech sakagurách namíchá konečný produkt tak, že chutná jako jejich klasické saké. A jednak tak, že jakékoli inovace, které mají vliv na chuť, zavrhnou. Zákvas a kvasnou směs připravují v moderních smaltovaných kádích, ale rýži vaří v dřevěné koshiki. Před pár lety zakoupili automatický stroj na výrobu koji, ale protože saké při jeho použití nechutnalo správně, tak mašinu odstavili a nadále vyrábějí koji tradiční ruční metodou v dřevěných krabicích. Zákvas připravují tradičním způsobem yamahai, používají své vlastní kvasinky a teplotu směsi regulují cedrovými kýbli s teplou vodou.

Kenbishi zaměstnává řemeslníky a podporuje tradiční japonská řemesla. Fotografie od Kenbishi Shuzo.

Protože poslední japonský mistr bednář, který vyrábí kádě na výrobu saké, oznámil brzký odchod do důchodu a sesypalo se na něj takové množství objednávek, že to nestihne ani náhodou vyrobit, tak se v Kenbishi rozhodli, že zaměstnají a nechají vyučit vlastní tým bednářů, kteří budou opravovat a vyrábět nové vybavení přímo v sakaguře.

Kuromatsu

Typ honjozo yamahai, odrůda rýže Yamada Nishiki a Aiyama, stupeň leštění rýže 60%, SMV + 0,5 (polosuché), kyselost 1,7 (vyšší), kvasinky vlastní, obsah alkoholu 17%.

Na etiketě se vyjímá ikonické logo, které existuje již více než 500 let. Fotografie od Misaké.

Kuromatsu znamená Černá borovice a v Japonsku symbolizuje dlouhověkost. Jedná se o honjozo, tedy saké s přidaným čistým alkoholem. Nečekejte žádné voňavé nebo ovocné saké, jak je poslední dobou v módě, tohle je stará škola. Barva je slámově žlutá, protože saké není tolik filtrováno aktivním uhlíkem. Aroma má nižší intenzitu, můžeme cítit vařenou rýži, javorový syrup, banány, stopy kakaa či nugátu.

Saké je husté a sametové. Chuť je bohatá a plná, s výrazným umami, kyselinkou i sladkostí, které jsou spolu v dokonalé harmonii. V chuti dominuje sladkost rýže a zemitost alkoholu. Můžete zachytit rýžový nákyp, kakao, creme brulee nebo oříšky. Protože byl zákvas připraven metodou yamahai, tak můžete navíc ucítit náznaky divokých chutí jako jsou houby, vlhké listy nebo sójová omáčka.

Kuromatsu má slámově žlutou barvu, je suché a se spoustou umami. Fotografie od Misaké.

Obsah alkoholu je 17%, což je více než je u saké běžně ve zvyku. Nicméně, je velmi pitelné a chutná skvěle i ohřáté. Dobré je, že oproti tradičním 720 ml se Kuromatsu Kenbishi prodává v 900 ml lahvi. Kanpai!

JAK JE DŮLEŽITÁ VODA?

  • Saké je z 80% tvořeno vodou
  • Voda vhodná pro výrobu saké nesmí obsahovat železo a mangan
  • Voda vhodná pro výrobu saké by měla obsahovat hořčík, vápník, draslík a fosfáty
  • Tvrdá voda vede k rychlejšímu, bujnějšímu a stabilnímu kvašení, jehož výsledkem je suché saké, zatímco měkká voda vede ke klidnějšímu a pomalejšímu kvašení, jehož výsledkem je jemnější a sladší saké
Voda, kterou používá Otokoyama Shuzo.
Kvalitní voda je nezbytná pro kvalitní saké. Fotografie od Otokoyama Shuzo.

Jak je důležitá voda? Nebudu vás s odpovědí dlouho napínat: velmi. Saké, které dostanete do rukou, je z 80% tvořeno vodou. Jediná fermentovatelná surovina – rýže, sama o sobě neobsahuje žádnou šťávu, a proto kvalita vody přímo a významně ovlivňuje kvalitu hotového nápoje. Během výroby, je také potřeba enormní množství vody. Kurabito musejí rýži nejdříve ve vodě omýt, pak zase namáčet, vařit v páře, dále musejí přidávat vodu do zákvasu a kvasné směsi a nakonec musí hotové saké vodou doředit a vypláchnout láhve před stáčením. Je spočítáno, že během výrobního procesu je potřeba nejméně 30x tolik vody, kolik je hmotnost použité rýže. A to jsme nezapočítali vodu potřebnou pro úklid sakagury a mytí náčiní. Ještě někdo pochybuje o důležitosti vody?

Dvojí využití vody: pro kvašení a pro lahvování

Kurabito dělí vodu na vodu pro kvašení (jozo yosui) a vodu pro lahvování (binzume yosui). Jozo yosui je voda, ve které se myje, namáčí a paří rýže, voda, která se přidává do zákvasu, kvasící směsi a se kterou se umývají tanky pro kvašení. Je to voda, ze které se potom stane saké. Binzume yosui je voda, kterou se vykvašené saké před lahvováním ředí a kterou se vymývají lahve před stáčením.

Jaké vlastnosti by měla mít voda vhodná pro výrobu saké?

Oblasti, které v minulosti prosluly dobrým saké, se vždy nacházejí v blízkosti kvalitního zdroje vody. I v současnosti se v drtivé většině případů sakagury nacházejí nedaleko podzemního pramene nebo čisté horské řeky. Voda vhodná pro výrobu saké musí být nejen čistá, ale navíc musí obsahovat minimum železa a manganu. Železo reaguje se sloučeninami, které produkuje koji a dokáže zbarvit saké do červenohněda. Zároveň negativně ovlivňí chuť. Mangan zase reaguje s ultrafialovým zářením (například slunečním) a nápoj získá nelibou chuť a barvu. Saké bude, jak se říká, „světlem poškozené„.

Naopak žádoucí ve vodě jsou vápník, hořčík, draslík a fosfáty, protože tyto prvky napomáhají kvašení tím, že poskytují živiny pro kvasinky.

Miyamizu je na japonské poměry tvrdá voda, která má ideální vlastnosti. Díky ní si saké z Nady získalo dobrou pověst. Fotografie od Nadagogo Brewers Association.
Jakou roli hraje tvrdost vody?

Voda v Japonsku je ve srovnání s evropskou spíše měkká. V průměru má tvrdost 44,6 ppm. Pro srovnání, kohoutková voda ve Vídni má 143 ppm, v Praze 176 ppm, v Paříži 286 ppm a minerální vody jako například Evian mají přes 345 ppm. Je to způsobeno tím, že v Evropě se vyskytuje velké množství vápence, který dodává vodě vysoký obsah vápníků, zatímco v Japonsku jsou horniny původu vulkanického, které neuvolňují ve vodě rozpustné minerály. Kvůli úzkému a podlouhlému tvaru ostrovů jsou Japonské řeky krátké a velmi rychle stečou ze strmých hor do moře, aniž by voda v nich mohla absorbovat vápník a hořčík. V poslední řadě je to velké množství srážek, které také přispívají k měkké vodě. Tvrdá voda vede k rychlejšímu a bujnějšímu kvašení, jehož výsledkem je suché saké, zatímco měkká voda vede ke klidnějšímu a pomalejšímu kvašení, jehož výsledkem je saké jemnější a sladší. Proto kurabito říkají tvrdé vodě silná a měkké vodě zase slabá.

Příběh dvou vod

Že je tvrdost vody důležitá, prokázala i historie. Již v minulosti v Japonsku prosluly dvě oblasti, kde se vyrábělo skvělé saké: Nada a Fushimi.

Chlapské (suché) saké z Nady Nada no otoko-sake

Nada se nachází ve městě Kóbe. Na velmi malé rozloze byste zde našli největší koncentraci výrobců saké na světě. Hlavním důvodem, proč tomu tak je, je místní voda, která je na japonské poměry tvrdá a navíc má optimální vlastnosti pro výrobu saké. Tato voda dostala název Miyamizu (Posvátná voda) a pyšní se tvrdostí 116 ppm. Mimo to má vysoký obsah draslíku (20 mg/l) a fosfátů (5,2 mg/l), které podporují růst kvasinek. Rychlý růst kvasinek znamená rychlé a stabilní kvašení, které vede k suchému saké. Během rychlého a silného kvašení je i menší riziko, že se během kvašení saké zkazí. Miyamizu stéká podzemím z hor Rokko. Cestou protéká štěrkem, kde se okysličuje. Železo obsažené ve vodě se slučuje s kyslíkem, oxiduje a jako pevná usazenina klesá na dno. Díky tomu Miyamizu neobsahuje žádné železo.

Sakagury v Nadě
V Nadě najdete největší koncentraci výrobců saké na světě. Fotografie od Nadagogo Brewers Association.

Tazaemon Yamamura jako první objevil kvality Miyamizu již v roce 1840. Jako majitel dvou sakagur se trápil tím, že i když použije stejné základní suroviny, tak saké vyrobené v továrně v Nadě je vždy lepší. Nakonec se rozhodl, že kromě rýže a koji si nechá do druhé sakagury dovézt i stejnou vodu. A ejhle! Obě továrny najednou produkovaly stejně dobré saké. Jeho továrna existuje dodnes a jmenuje se Sakura Masamune.

Ženské (sladké) saké z Fushimi Fushimi no onna-sake

Nedaleko od centra Kyóta leží oblast Fushimi. Nejen že se zde nachází notoricky známá svatyně s tisíci oranžovými branami, ale také je zde zdroj kvalitní vody zvané Gokosui. Gokosui má tvrdost 71 ppm a vzniká z ní jemné a lehce nasládlé saké. V 17. století se ve Fushimi nacházelo více než 80 výrobců saké a dosud je Kyóto v objemu produkce saké na druhém místě hned za Nadou.

Šintoistický klášter Fushimi Inari v Kyótu. Fotografie od Misaké.