KVASINKY

  • Kvasinky se živý sacharidy a produkují alkohol, oxid uhličitý a aromatické komponenty
  • Existují tři základní skupiny kvasinek: kvasinky od Brewing society of Japan, divoké kvasinky a květinové kvasinky
  • Kvasinky, které se používají k výrobě saké, musí být odolné vůči nízkým teplotám, protože saké typu ginjo kvasí při teplotách do 10°C

Kvasinky jsou ve světě saké nesmírně důležité. Nejenže dokáží vyrábět alkohol, ale navíc výraznou měrou přispívají k vůni. Kvasinky, o kterých zde bude řeč, patří do druhu Saccharomyces cerevisiae. Stejný druh kvasinek se používá v pivním a vinném kvašení, při pečení chleba, výrobě sójové omáčky či miso pasty.

Co to jsou kvasinky?

Kvasinky se japonsky řeknou kobo. Jedná se jednobuněčné houby kulatého nebo oválného tvaru o velikosti mezi 5 – 10 mikrometry. V přírodě existuje mnoho druhů kvasinek. Vyskytují se hlavně v ovoci, nektaru nebo v míze. V potravinářském průmyslu se využívají druhy, které se množí pučením. A umí se množit zatraceně rychle.

Kvasinky pod mikroskopem
Kvasinky rodu Saccharomyces cerevisiae, fotografie Mogana Das Murtey and Patchamuthu Ramasamy – [1]

Kvasinky, které se používají k výrobě saké, musí být odolné vůči nízkým teplotám, protože saké typu ginjo kvasí při teplotách do 10°C, někdy i kolem nuly. Kobo se musí i v tak chladném prostředí čile množit a měnit cukr na alkohol.

Funkce kvasinek

Kvasinky požírají sacharidy, které vznikají, když enzymy z plísně koji rozkládají škroby. Na oplátku produkují alkohol, oxid uhličitý, kyseliny, aminokyseliny a aromatické komponenty jako jsou estery (např. ethyl caproate, ethyl acetate či isoamyl acetate).

Dělení kvasinek dle původu

Zhruba do roku 1900 se používaly pouze kvasinky, které se vyskytovaly přirozeně. Žily v továrně na saké a když sládci začali připravovat zákvas, tak napadaly do kádě a začaly se množit. V roce 1898 vědci izolovali základní kmen kvasinek, který figuroval při kvašení saké. Postupem času těchto čistých kultur přibývalo. Prodávají se v ampulích a stačí, když je sládci jednoduše nalijí do kádě se shubo. V saké průmyslu můžeme rozdělit kobo dle jejich původu do tří skupin: kmeny distribuované Brewing Society of Japan, divoké kvasinky žijící v sakaguře a kvasinky posbírané z rostlin.

Kvasinky od Brewing Society of Japan
Kvasinky od Brewing Society of Japan jsou dostupné ve skleněných ampulích. Obrázek od Brewing Society of Japan.
Kvasinky od Asociace (kyokai kobo)

Toto jsou kvasinky, které izoluje, šlechtí a prodává Brewing Society of Japan. Tyto kvasinky mohou výrobci koupit v ampulích a stačí je přimíchat do zákvasu. Velká výhoda těchto čistých kultur je, že víme, jaké mají vlastnosti a jak se chovají. Jsou snadno dostupné a připraveny k přímému použití. Asociace pojmenovává kvasinky celkem nezajímavě, a to tak, že je čísluje od jedničky směrem nahoru. Pokud je za číslem ještě 01, znamená to, že se jedná o nepěnící mutaci. Kvasinky od Asociace bývají většinou izolovány přímo u výrobců z obzvláště povedených várek saké.

Kvasinky žijící v sakaguře

Řekli jsme si, že v roce 1898 vědci izolovali základní kmen kvasinek, který působí při kvašení saké. Do té doby se používaly kvasinky, které se vyskytovaly přirozeně v sakaguře a během přípravy zákvasu do něj zavítaly. Dodnes existují výrobci, kteří používají své vlastní kvasinky. Takové kvasinky jsou významným faktorem, který tvoří „terroir“ saké.

Saké vyrobené s pomocí divokých kvasinek žijících v sakaguře
Junmai ginjo Furosen od Uehara Shuzo používá divoké kvasinky, které žijí v trámech sakagury
Kvasinky z rostlin

Zhruba před patnácti lety zahájila Tokijská Zemědělská Univerzita výzkum kvasinek, které pocházejí z rostlin, jako jsou například růže, begónie, afrikány a další. Dnes byste našli saké vyrobené s pomocí kvasinek izolovaných z olivovníků z prefektury Kagawa či z kvasinek izolovaných z třešňových květů. Takové saké se potom skvěle prodává v období, kdy kvetou sakury. U květinových kvasinek můžete očekávat vyšší kyselinku výrazné aroma, které ovšem nemá nic společného s vůní květin. Největší role květinových kvasinek je v oblasti marketingu.

Ojediněle se používají i vinné kvasinky, které produkují silnou kyselinku a chuť saké tak trochu připomíná bílé víno.

Vesmírné kvasinky

Asociace výrobců saké z prefektury Kochi poslala v roce 2005 do vesmíru šest kmenů kvasinek, kde strávily 10 dní. S jejich pomocí vznikla limitovaná edice saké Tosa Space Sake. Jako by to nestačilo, tak v roce 2019 tyto nebohé kvasinky ponořily do hloubky 6200 m. Bohužel, nevydržely vysoký tlak a nízké teploty a všechny uhynuly. V roce 2021 vědci experiment zopakovali a 11 kmenů kvasinek (včetně několika, které byly v roce 2005 ve vesmíru) přežilo v oceánu celé 4 měsíce. Tyto kvasinky poskytla Asociace lokálním producentům a v roce 2022 vzniklo Tosa space deep sea sake vyrobené s pomocí kvasinek, které přežily jak výlet do vesmíru tak i pobyt hluboko pod hladinou moře.

Některé důležité kmeny kvasinek

Kmeny č. 1 – č.5 se již nepoužívají, protože zmutovaly do forem produkujících příliš mnoho kyseliny, což způsobilo, že saké se postupem času stalo nepoživatelné.

Č. 6 byl izolován v roce 1935 v Aramasa Shuzo v prefektuře Akita. Jedná se o nejstarší kmen kvasinek, který se dodnes používá. Vyznačuje se méně výraznou vůní a velmi bujným kvašením.

Č. 7 je v současnosti nejvíce používaný kmen kvasinek v Japonsku. Používá se totiž hlavně pro výrobu stolního saké. Vyznačuje se jemnou a příjemnou lehce ovocnou vůní a bujnným kvašením.

Č. 9 je velmi důležitý kmen. Jedná se o populární kvasinky pro výrobu ginja. Produkuje výrazné ovocné aroma.

Č. 10 je kmen vhodný také pro výrobu aromatického ginja a daiginja. Dokáže kvasit při velmi nízkých teplotách a vyznačuje se nízkou produkcí kyselin.

Č. 11 dokáže přežít v prostředí s vyšším obsahem alkoholu, a proto se používá při výrobě extrémně suchých saké.

Č. 14 produkuje relativně málo kyselin a vůni připomínající hrušky nebo jablka. Tyto kvasinky kvasí pomalu za nízkých teplot, a tak jsou vhodné pro ginjo.

Č. 1601 (-01 za číslicí 16 znamená, že se jedná o nepěnící variantu kmene č. 16). Vysoce aromatické kvasinky, které objevila Asociace v roce 1994.

Č. 1801 nabízí silnou ovocnou vůni a nízkou kyselost.

Alpské kvasinky zezačátku produkovaly silné aroma banánů a jahod. V poslední době zmutovaly do umírněnější formy, kterou si někteří lidé z oboru pochvalují.

Kvasinky CEL-19 produkují lehkou suchou chuť a ovocnou vůni s nádechem bylin a máty.

Pro junmai ginjo Kameizumi byly použity kvasinky CEL-24
Junmai Ginjo od Kameizumi Shuzo je vyrobeno s pomocí kvasinek CEL 24

CEL-24 stupňují ovocnou a kořenitou vůni CEL-19 do nevídaných rozměrů.

HD-1 jsou velmi aromatické a používají se zejména při výrobě soutěžních saké.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *